Putování po Chřibech
část 2
Chřiby a geologie
V rámci geomorfologického celku jsou oblasti Chřibů patrné dva geomorfologické podcelky - Stupavská vrchovina a Halenkovská vrchovina.
Základním tvarem Chřibů jsou plošiny v nadmořských výškách do 350 do 500 m n.m., které jsou mezi sebou odděleny sedly - údolími potoků Kyjovky, Zlechovského potoka, Salašky a Dlouhé řeky a nad nimi vystupují do výšky vyvýšeniny hor Brda (587 m n. m) a Holého kopce (548 m n.m).
Chřiby jsou tvořeny paleogenními pískovci, jílovci a slepenci magurského flyše.
Skalní útvar Kalíšek, Koryčanská kaple a Rozštípená skála
Rozštípená skála se vypíná na posledním podvrcholu hory Bradlo. Skála objevili horolezci v roce 2002, dali jí název Zlobivá a mají zde 14 lezeckých cest. Kalíšek ve výšce 420 m je skálou připomínající kalich, místem, kde se dle pověsti tajně scházeli čeští bratři v pobělohorské době. Rozštípená skála se vypíná na posledním podvrcholu hory Bradlo. Skála objevili horolezci v roce 2002, dali jí název Zlobivá a mají zde 14 lezeckých cest. Kalíšek ve výšce 420 m je skálou připomínající kalich, místem, kde se dle pověsti tajně scházeli čeští bratři v pobělohorské době. Rozštípená skála se vypíná na posledním podvrcholu hory Bradlo. Skálu objevili horolezci v roce 2002, dali jí název Zlobivá a mají zde 14 lezeckých cest.
