Chřiby 

jsou přírodním parkem rozprostírajícím se ve dvou krajích - Jihomoravském a Zlínském a rozprostírají se na 355km2.

Jsou nejzápadnějším výběžkem moravských Karpat a svou polohou od sebe oddělují území Hané na severu a Slovácka na jihu.  

Jméno Chřiby je pravděpodobně odvozeno ze staroslověnštiny, staré češtiny, kde "chřib" byl výraz pro pahrek, vrch kopce nebo vyvýšeninu.

V každém případě historické prameny znají zdejší kopce i jako Hříběcí hory, v množném čísle Hřebice, Marsovo pohoří nebo Maršovy (Marsovy) hory - zpětně odvozeno od bohyně Mary nebo postavy lidových pověstí Moreny.

PP Kozel, PP Kazatelna, hora sv. Klimenta 

PP - zkr. přírodní památka

Miluju to tady! Měla jsem to štěstí vyrůstat přímo v zeleném ráji Chřibů a jelikož náš taťka je milovník přírody, myslivec a turista v jedné osobě, tahal nás od mala do "hor".
Možná proto, že Chřiby jsou místem, které skýtá nepřeberná tajemství, mě to sem celou dobu, co jsem v posledních pár týdnech nemohla vstát z postele, lákalo. 

A tak mojí letošní "dovolenou" jsou právě Chřiby. A nestačím se divit. Nacházím ztracený klid, třídím myšlenky a relaxuju a při tom všem objevuju jejich ještě větší kouzlo. 

Vylezete na kopec a rázem se kromě krásného rozhledu do okolních lesů, naskýtá pohled na Koryčanskou přehradu, hrad Cimburk, jehož dvojče bylo postaveno někde v Čechách a další vrcholky Chřibů. Krásná pískovcová kazatelna, s křížem z 20. století, vám vezme dech. Nezbývá než rozjímat. Toto je to místo, kde se nachází "Genius loci".

Ve skutečnosti jsou to sedimenty magurského flyše - pískovce a slepence, které ve čtvrtohorách po poslední době ledové, začaly zvětrávat a jelikož Chřiby byly mladým pohořím, doposud nechráněné vegetací a zrostlými porosty lesů, vlivem povětrnostních vlivů se obnažily četné skalní útvary. 

A tak mám nový cíl, zmapovat, projít a vyfotit všechny skalní útvary, které Chřiby ukrývají ve svých útrobách. Člověku nejsou neznámé, ovšem v drtivé většině stojí mimo hlavní turistické trasy a jejich objevení tak vyžaduje větší úsilí.